Místo: planeta Coruscant
Rok: 21 BBY„Before the Battle of Yavin“ – roky před bitvou u Yavinu (zničení první Hvězdy smrti).
Kael stál uprostřed chrámové síně, kde vysoké sloupy sahaly až k nebesům a světlo pronikalo skrze velká okna. Ticho a očekávání utvářelo atmosféru, kterou doplňoval tlumený dech přítomných Jediů, včetně členů nejvyšší rady. Před Kaelem stál mistr Yoda, jeho malá postava vyzařovala neobyčejnou sílu a klid. Vedle něj se tyčil majestátně mistr Mace Windu, s vážným a soustředěným pohledem, který však v Kaelových očích nesl i respekt.
Yoda pomalu pozvedl ruku a promluvil: „Velký krok, učinil jsi, Kaele Rindare. Mistr Jedi jsi nyní. Cestu dlouhou a náročnou za sebou máš, ale větší zodpovědnost teď čeká tě.“
Mace Windu přikývl a dodal: „Tvá oddanost Síle a moudrost, kterou jsi prokázal, jsou příkladem pro nás všechny.“
Další Jediové, kteří stáli kolem, tiše přikývli, jejich pohledy byly plné uznání. Mezi nimi byla i žena s hlubokým klidem v očích, mistryně Siala, která jemně pokývala hlavou. Kael zavřel oči, zhluboka se nadechl a cítil, jak se Síla kolem něj proudem rozlévá. Vnímal zodpovědnost, kterou mu tato hodnost přinesla, ale i klid, který vycházel z přesvědčení, že kráčí správnou cestou.
Yoda ještě jednou promluvil, tentokrát tišeji, téměř jako šeptem: „Temnota číhá v stínech stále, ale světlo v tobě nikdy nezhasne. Moudrost a sílu spojit musíš. Cesta před tebou, těžká bude, ale s vírou v Sílu přežiješ. Ta tvým spojencem je a vždy bude.“
„Doba je zlá a galaxie potřebuje naši pomoc a ochranu více, než kdy předtím. Válka je výsledkem narušení rovnováhy. Temná strana získává převahu, proto je potřeba, aby každý z nás bojoval ze všech sil za mír a spravedlnost pro všechny. Víme, že jsi příkladný Jedi oddaný vyššímu dobru, i proto si titul mistra zasloužíš,“ dodal mistr Windu hrdě.
Kael pokynul hlavou, v duchu slíbil, že bude stát pevně, ať už přijde cokoliv. Stal se mistrem Jedi, ale věděl, že pravá zkouška teprve začíná. Pomalu otevřel oči a srdce mu stále tlouklo v rytmu Síly. Cítil v sobě nové povědomí, nový smysl a odpovědnost. Každý člen rady k němu přišel, aby mu vyjádřil respekt. Někdo úklonou, někdo podáním ruky, jiní jej poplácali po rameni. S pokorou všem poděkoval a vyšel ven z chrámové síně na slunečný dvůr. Vzduch byl chladný a voněl po dešti, jeho kroky zněly ozvěnou v tichu rozsáhlého nádvoří. Kael se rozhlédl kolem — kamenné sloupy, vysoko rostlé stromy a v dálce nekonečný hukot Coruscantu. Ale jeho oči se brzy zastavily na jedné postavě stojící ve stínu u kamenné zdi. Byl to mistr Tarin Vosk, jeho vlastní učitel, jeho průvodce a přítel z dob padawana. Kaelovo hrdlo sevřela slabá bolest. Vosk při udělení titulu nebyl. Ačkoliv jeho slova a rady mu vždy pomáhala, dnes při tom chyběl. Věděl, že to není náhoda. Namířil své kroky k němu.
„Mistře Vosku,“ začal Kael tiše, „proč jste nebyl uvnitř? Doufal jsem, že tam budete…,“ jeho hlas zněl nejistě, možná i trochu zklamaně.
Mistr Vosk se přiblížil a položil Kaelovi ruku na rameno — pevnou, ale laskavou. „Kaeli,“ řekl s nádechem smutku, „cesty naše jsou spletité a někdy nás Síla zavede na jiné stezky, než bychom chtěli. Moje nepřítomnost dnes nebyla kvůli tobě. Měl jsem jiné povinnosti, které nešlo odložit. Válka je teď pánem našich životů. Zrovna jsem se vrátil, ale v Síle jsem s tebou byl a budu pořád. To moc dobře víš, můj učedníku.“
Kael přikývl, snažil se pochopit. „Vím, mistře, ale přesto jsem si přál, aby jste tam byl. Vy jste mě vedl od začátku. Vše jste mě učil.“
Vosk se usmál, i když smutek v jeho očích nezmizel. „Jsem hrdý na to, čeho jsi dnes dosáhl. Vše ses naučil sám, já ti jen ukázal cestu. A věř, že jsem s tebou byl na každém kroku tvé cesty — i když jen v myšlenkách. Síla nás spojuje, a tak to i zůstane. Navždy.“
Na chvíli mezi nimi zavládlo ticho, naplněné nevyřčenými slovy a hlubokým porozuměním.
Kael se narovnal, zatnul pěst a rozhodně řekl: „Pak půjdu dál, mistře — s vámi v srdci i v Síle.“
Mistr Vosk přikývl. „Tak to má být, učedníku. Cesta mistra Jedi je teprve před tebou. Budeš velký mistr Jedi. Jsem na tebe pyšný,“ usmál se s otcovskou hrdostí.
Napsat komentář